Historie Vřídla a karlovarských kolonád

Karlovy Vary jsou neodmyslitelně spojeny s léčivými prameny, přičemž Vřídlo představuje jejich nejznámější a nejmohutnější projev. Tato horká tryskající voda je symbolem města a spolu s nádhernými kolonádami patří mezi nejkrásnější památky České republiky.

Objevení Karlových Varů a Vřídla

Podle legendy byly Karlovy Vary založeny českým králem a římským císařem Karlem IV. během lovecké výpravy v roce 1350. Když královští lovci pronásledovali jelena, jeden z psů spadl do horkého pramene a svým vytím přivolal zbytek společnosti. Karel IV., kterého trápily zdravotní problémy, vyzkoušel vodu na sobě samotném a zjistil její léčivé účinky. Poté zde založil město, které po něm dostalo jméno.

Archeologické nálezy však prokazují, že místo bylo známé a obývané už dříve. Původní osada se nazývala Horké Lázně u Lokte (Warmbad bei Elbogen). Samotné město Karlovy Vary bylo založeno ve 14. století a v roce 1370 mu Karel IV. udělil městská práva.

Co je Vřídlo?

Vřídlo (německy Sprudel) je nejznámějším a zároveň nejteplejším karlovarským pramenem. Tryská z hloubky přibližně 2000 metrů a dosahuje teploty 73,4 °C. Voda vystřikuje do výšky 12 metrů a její vydatnost je ohromujících 2000 litrů za minutu. To znamená, že každou hodinu Vřídlo vyprodukuje přes 120 000 litrů horké minerální vody!

Minerální voda Vřídla obsahuje přibližně 6,4 g minerálních látek na litr. Nejvýznamnější složkou je síran sodný, dále pak hydrogenuhličitan sodný, chlorid sodný a další prvky. Tyto minerály dodávají vodě její charakteristickou chuť a léčivé účinky, zejména na trávicí systém.

Vřídlovec a jeho využití

Zajímavým přírodním produktem spojeným s Vřídlem je tzv. vřídlovec (nebo též vřídelní kámen). Jedná se o uhličitan vápenatý, který se vylučuje z minerální vody a postupně vytváří pevné usazeniny. Vřídlovec byl historicky využíván jako stavební materiál, ale také k výrobě suvenýrů a dekorativních předmětů.

Z vřídlovce byly v minulosti vyrobeny například:

• Sochy a pamětní desky
• Ozdobné vázy a mísy
• Šperky a drobné suvenýry
• Stavební prvky v kolonádách

Vřídlovec se také využíval pro výrobu Karlovarské vřídelní soli, která se získávala odpařováním minerální vody. Tato sůl sloužila a stále slouží k léčebným účelům, zejména při zažívacích potížích.

Historie kolonád v Karlových Varech

Kolonády představují architektonicky výjimečné stavby, které chrání minerální prameny a zároveň poskytují návštěvníkům místo k procházkám a odpočinku. Jejich historie sahá až do 18. století, kdy začaly vznikat první kryté promenády. Dnes jsou karlovarské kolonády samy o sobě významnými architektonickými památkami.

Mlýnská kolonáda

Nejznámější a nejrozsáhlejší je Mlýnská kolonáda, postavená v letech 1871-1881 podle návrhu architekta Josefa Zítka (autora Národního divadla v Praze). Tato monumentální novorenesanční stavba je 132 metrů dlouhá a zdobí ji 124 korintských sloupů. Nachází se zde pět minerálních pramenů: Mlýnský, Rusalčin, Pramen knížete Václava, Libušin a Skalní pramen.

Střecha kolonády slouží jako promenáda s orchestřištěm, kde se během lázeňské sezóny konají koncerty. Celá stavba je bohatě zdobena alegorickými sochami znázorňujícími měsíce a roční období.

Tržní kolonáda

Tržní kolonáda je dřevěná stavba ve švýcarském stylu postavená v roce 1883 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Původně byla zamýšlena jako provizorní, ale dodnes zůstává jednou z nejkrásnějších kolonád ve městě. Nachází se zde Tržní pramen a Karla IV. pramen.

Zámecká kolonáda

Zámecká kolonáda stojí na místě bývalého Horního Zámku. Dnešní podoba pochází z roku 1912 a je dílem architektů Franze Drobného, Otto Stainla a Antona Brehma. Pod kolonádou se nachází Horní a Dolní zámecký pramen.

Vřídelní kolonáda

Současná Vřídelní kolonáda byla postavena v letech 1969-1975 v brutalistickém stylu podle návrhu architektů Jaroslava Otruby a Vladimíra Prášila. Nahradila dřívější secesní litinovou kolonádu z roku 1879, která byla poškozena během druhé světové války. Uvnitř se nachází samotné Vřídlo a také expozice o jeho historii a vzniku.

Proměny Vřídla v průběhu staletí

Vzhled Vřídla a jeho okolí se v průběhu staletí významně měnil. V počátcích lázeňského města bylo Vřídlo v podstatě volně přístupné a neupravené. Postupně se však vytvářely různé stavby pro jeho zachycení a ochranu návštěvníků před horkou vodou.

Významné milníky v historii Vřídla:

• 16. století - První dřevěné stavby nad Vřídlem
• 1711 - Postavena barokní Vřídelní rotunda
• 1774 - Rekonstrukce a rozšíření Vřídelní budovy
• 1779 - Povodeň zničila Vřídelní budovu
• 1826-1827 - Výstavba empírové vřídelní budovy
• 1879 - Postavena litinová Vřídelní kolonáda
• 1939-1940 - Průzkumné vrty způsobily pokles Vřídla
• 1975 - Dokončena současná brutalistická kolonáda
• 2017-2018 - Rozsáhlá rekonstrukce vřídelní fontány

Zajímavostí je, že průběhu staletí se poloha Vřídla několikrát změnila, a to jak přirozenou cestou, tak v důsledku lidských zásahů. Proto byly některé pramenní vázy a jímací zařízení v minulosti několikrát přemisťovány.

Léčivé účinky Vřídla

Voda z Vřídla se používá jak k pitným kúrám, tak k lázeňským koupelím. Pitná kúra má blahodárné účinky zejména na:

• Nemoci trávicího ústrojí
• Poruchy metabolismu
• Nemoci jater a žlučníku
• Cukrovku
• Dnu a některé další choroby

Pro pitné kúry se voda z Vřídla ochlazuje na přibližně 50°C, aby bylo možné ji pít z lázeňských pohárků. Tradiční karlovarská léčebná metoda spočívá v pití minerální vody 3-5krát denně, vždy nalačno před jídlem, přičemž pacient mezi jednotlivými prameny prochází a tím podporuje účinek minerální vody.

Vřídlo a kolonády dnes

Dnes jsou Vřídlo a karlovarské kolonády nejen centry lázeňské léčby, ale také významnými turistickými atrakcemi. Vřídlo navštíví ročně statisíce turistů z celého světa. Kolonády slouží jako místa procházek, odpočinku a společenského života.

V okolí Vřídla a kolonád se pravidelně konají kulturní akce, nejznámější je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, ale také různé hudební produkce, výstavy a společenské události.

Všechny karlovarské kolonády a prameny jsou volně přístupné a vstup k nim je zdarma. Návštěvníci si mohou zakoupit tradiční karlovarský pohárek, speciálně navržený pro pití horké minerální vody, který je zároveň praktickým a oblíbeným suvenýrem.